Dědictví z Malých Svatoňovic
Rodinné kořeny a prostředí, ve kterém vyrůstali, jako základ jejich tvorbyMalé Svatoňovice – malá obec v podhůří Jestřebích hor, na první pohled nenápadné místo, které se však nesmazatelně zapsalo do české kulturní historie. Právě prožil dětství spisovatel a dramatik Karel Čapek, a prostřednictvím rodinných vazeb i jeho bratr Josef Čapek, malíř, spisovatel a novinář, s tímto místem úzce souvisí. Dětství prožité v drsném, ale malebném kraji severovýchodních Čech zanechalo v jejich tvorbě hluboké stopy.
Kraj dětství a prvních inspirací
Karel Čapek se narodil v Malých Svatoňovicích jako nejmladší ze tří sourozenců. Otec Antonín Čapek zde působil jako lékař. Ačkoliv rodina později přesídlila do Úpice, kořeny, příběhy a prostředí Malých Svatoňovic zůstaly v paměti obou bratrů jako zásadní tvůrčí vklad.
Časté procházky po lesích, setkávání s prostými lidmi, drsné podmínky a zároveň pokora venkovského života – to vše vytvořilo půdu pro hluboký sociální cit, pozorovací schopnosti a vztah k přírodě, které se v jejich dílech opakovaně objevují.
Rodinné prostředí jako východisko
Rodina Čapkových byla vzdělaná, kulturně otevřená a vedla děti k samostatnému myšlení. Právě díky podnětnému rodinnému zázemí se všichni tři sourozenci – Karel, Josef i sestra Helena – vydali kulturní cestou.
Bratři Čapkovi spolu úzce spolupracovali a jejich tvůrčí dialog vznikal už v mládí. Vzájemně se ovlivňovali, inspirovali a doplňovali. Karel měl dar strukturovaného, filozofického myšlení, Josef zas výtvarný cit, básnický pohled a smysl pro absurditu.
Společně vytvářeli svět, který čerpal z jejich dětství – z krajiny, lidí a vztahů, které dobře znali. Tato „malá domovina“ nebyla jen kulisou, ale hlubokým morálním i estetickým zázemím.
Malé Svatoňovice v díle bratří Čapků
Ačkoliv Malé Svatoňovice nejsou v dílech Karla a Josefa Čapka výslovně jmenovány, jejich atmosféra prostupuje mnoha texty.
Příběhy z knížky pohádek nesou jasné stopy venkovské imaginace a vyprávěcích stylů, které oba bratři slýchali v dětství.
Přírodní pozorování a cit pro detail najdeme v zahradníkovi i jako autorovi esejí o zvířatech, stromech či počasí.
Sociální motivy a otázky dobra a zla vycházejí z konkrétní zkušenosti s venkovskou chudobou, jednoduchostí i soudržností místních lidí.
Josefovy obrazy a kresby často zachycují krajinu a typy lidí, které připomínají postavy z podkrkonošských obcí.
Paměť místa jako tvůrčí zdroj
Dnes připomíná odkaz bratří Čapků v Malých Svatoňovicích muzeum a křížová cesta v lese pod horami, která vedla jejich dětskými stopami. Tiché místo, které je opakem ruchu města, nabízí prostor k zamyšlení i návratu ke kořenům.
Pro Karla a Josefa Čapka byly Malé Svatoňovice výchozím bodem – místem, odkud se jejich myšlení, cítění i umění vydalo do světa. Jejich tvorba se přitom nikdy neodvrátila od lidskosti, prostoty a smyslu pro skutečné hodnoty, které si z tohoto kraje odnesli.
Síla tichého místa
Malé Svatoňovice jsou důkazem, že i zdánlivě obyčejné místo může být kolébkou velké kultury. V krajině, kde se střídají mlhy s jasnými výhledy, se formoval jeden z nejvýznamnějších tvůrčích tandemů české literatury. A právě vědomí domova, pokora a cit pro každodennost – to jsou hodnoty, které bratři Čapkovi nesli ve svém díle po celý život.
Autor: redakce | 24. 3. 2025
Komentáře
Nejsou žádné komentáře